Za srdce klubíčko

U Vimperka je skála a pod ní vede lávka přes Volyňku. V tom místě se často objevovaly hastrmanky. Jel tudy za dávných let mladý Roch z Pravětína a spatřil na břehu dívku, jak si rozčesává své dlouhé vlasy. Byl jejím zjevem tak překvapen, že zastavil povoz a tiše se plížil k vodní žínce. Dívka se ohlédla, a když uviděla mládence, ani trochu se nebála. Prohodili spolu pár slůvek a mladík se zamiloval. Chodil doma jako tělo bez duše, až se jeho matka začala starat. Když zjistila, že její syn chodí za hastrmankou, velice se tomu opřela. Jenže syn je jako očarovaný a každou chvíli utíká ke skále a s dlouhovláskou vysedává. Nakonec se usoužená matka vydala za vodní dívkou a prosila ji, aby jejího syna nechala na pokoji, jinak že mu život ukrátí. Hastrmanka se ponořila do vody a překvapené matce vynesla na povrch malé klubíčko. To jí podala a beze slova zmizela. Matka si doma klubko schovala do truhly, trochu se bála vodnických čar, ale syn se zdál být jako vysvobozen. Po hastrmance již netoužil. Jednou v zimní čas si matka vzpomněla na klubko. Chtěla ho v ohni spálit, když tu jí z rukou vyklouzlo, točí se, točí a nitě neubývá. Vida, takový byl dar hastrmanky! Od těch dob nekoupili na statku díky zázračnému klubku ani kousek nitě. Když hospodyně zemřela, klubíčko se záhadně z truhly ztratilo. Snad se odkutálelo zpátky až do tůně pod skalou.

Prameny a literatura

  • Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost, Muzeum Středního Pootaví Strakonice

Další pověsti z této obce

Informace k pověsti

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Vimperk
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Vimpersko
  • Kraj:
    Jihočeský