Žila kdysi na Kosmatově mlýně poblíž prachatických hradeb pobožná mlynářka. Když se naplnil její čas, ustanovila, že pozůstalí musejí darovat každé chudé rodině bochník chleba a padesát krejcarů k tomu. Obdarovaní pak se měli za zemřelou pomodlit. Příbuzní, kteří zdědili pěkný mlýn i spoustu peněz, však poslední vůli mlynářky ošidili. I začal se zjevovat její duch v bílých šatech, chodil po stavení, ozýval se nářek a pláč. Bylo to čím dál horší. Nakonec se domácí rozhodli poslední vůli splnit, a když ani to nepomohlo, nechali postavit poblíž kapličku. Od té doby se bílá paní prachatická již neukázala.