Život olšový měl Josef Chwala. Sám byl sukovitý jako pravý horal. Ze dřeva osvobozoval svá vidění. Řezbářem byl i cirkusákem. Takže jej zvířata měla ráda. Jednoho dne navečer šel se projít na Libín. Zde v lese potkal hada dva metry dlouhého. I zavolal na něj: „Josef!“ a had přilezl blíž a postavil se do výše a naslouchal lidské řeči. Dvě hodiny tak spolu byli, dokud je tma nerozdělila. Svého hadího přítele pak do dřeva zpodobnil, kterýž kus se až do dneska v místním muzeu nalézá.