Jeden zbožný věřící spatřil kdysi v prachatickém chrámu během bohoslužeb samotného ďábla. Ten se krčil pod kazatelnou a na kus pergamenu zapisoval všechny osoby, které se při mši smály, rozprávěly či jinak lelkovaly. Soupis se utěšeně plní jmény a ďáblík si potřebuje pergamen víc natáhnout. Ale běda, v jedné pazouře má pisátko, takže bere svitek do zubů a druhou končetinou list rozvíjí. Funí, oči mu lezou z důlků. Nakonec mu svitek vystřelí na zem a on se praští hlavou o kazatelnu. Teď ani zbožný muž nemůže zachovat vážnou tvář a popadá se smíchy za břicho. Byla to jen chvilka… a už je na seznamu také!