Ve staré tančírně v Žabokrtech bývalo veselo. Jednou tudy scházel po úzkém schodišti napilý soused Píša. Zakopl, padl a srazil si vaz. Brzy po jeho pohřbu se začalo ukazovat na václavském hřbitově světélko. Vandrovalo celou noc, ke Kánímu vrchu, odtud po průhonech panské role a zase zpátky. Starý hrobník Blažek se rozhodl přijít světlíkovi na kloub. Usedl večer u Píšova hrobu a hlídal. Z města troubějí půlnoc a z rovu vystupuje světélko, které náhle ozářilo půl hřbitova. Hrobník k němu přistoupil a ptá se: „Co potřebuješ, Píšo?!“ V té chvíli ho někdo uchopil ledovou rukou a Blažek se skácel v mdlobách. Když ho ráno kolemjdoucí křísili, všimli si, že má na ruce vypálené čísi prsty jako znamení. Od té doby přestal dělat hrobníka, nemluvil a vůbec, choval se podivně. Světýlko ale nepřestalo lekat noční chodce. Přesvědčil se o tom i starý Chalupa z Mutenic. Seděl jednou do noci hned vedle zámku v hostinci U Nosků. Nakonec ho hostinský vyprovodil a sedlák si to vykračoval domů. Na stráni u Blatského rybníka ho ale přepadl strach. Škrabal se vzhůru, motal nohama a nakonec zasakroval: „Píšo, pojď mi posvítit!“ V povětří to zasyčelo a už se vedle Chalupy kolébá světlík. Cesta byla tak pěkně nasvícena jako při úplňku. Milého sedláka však s každým krokem opouštěla kuráž, a když šli kolem kapličky svatého Jana, začal se potichu modlit. Došel k cihelně a světlík se ho stále drží jako prokletí. Míří k vrátkům svého statku a duch za ním. Místo aby mu sedlák poděkoval za doprovod, skočil do síňky a zabouchl za sebou dveře. Jenže světlík se ho nepustil, povalil ho na zem a začal po něm skákat jako zběsilý. Na pokřik se sběhli domácí a tím Chalupu zachránili. Když se sháněli po Píšově duchu, byl ten tam. Zdali jej někdo přeci vysvodil, o tom už se nepovídá.

Prameny a literatura

• Adolf Daněk, Rukopisná pozůstalost SokA Strakonice

Další pověsti z této obce

• O Hermenegildovi a jeho bratřích - Jednou o Vánocích sloužil kněz mši v klášterním kostele ve…
• Pramen, šibenice a hřbitov - Žil kdysi ve Strakonicích nábožný mládenec. Byl vypraven do kostela…
• Vlachové ze Strakonic zachráněni - Bylo to za třicetileté války, kdy se kupcům vedlo nevesele. Všude se…
• Zázrak na hlubině - Voršila Našincová, měšťanka ze Strakonic, měla dceru Kateřinu. Bylo…
• Poklad v káním vrchu - Hospodář z Bezděkova oral s koňmi na Velký pátek své pole na Káním…
• Oheň Mariánský - Na druhém nádvoří strakonického hradu šuměla v zákoutí starobylá…
• Škrtílkové - Jednou se ve Strakonicích rozstonal starý Žid. Šlo to s ním z kopce.…
• Rodina Sedmihradských - V rodině se udržuje pověst o původu jména Sedmihradských. Její…
• Zkrocený tur - Mnoho divé zvěře se kdysi v české kotlině prohánělo. Jednou se vévoda…
• Pověst rodu Bavorů - Dlugomilicové, rod zemanů moravských, s knížetem svým Děpoltem do…
• Mluvící znamení - Psal jeden dávný kronikář, že na strakonickém zámku ve sklepě je…
• Jan Angelus a ďáblové - Píše se, že v jeden čas v opevněném konventu maltézském na…
• Střevíce z těsta - Na zámku ve Strakonicích sloužil jeden správce a ten měl ukrutně…
• Jak patron plavců plaval - V usedlosti u Kučerů ve vsi Virtu měli ve výklenku sochu svatého…
• Zázrak svatého Jana Nepomuckého - Na strakonickém zámku působil správce jménem Hodánek. Měl malou…
• Obří dudy - Strakonické dudy pískaly všudy, po velkém městě, po Stráži ještě. …
• Dudák na káním vrchu - Strakonické dudy, nevěděly kudy, byla díra do komína, vyletěly…
• Švanda dudák - Švanda dudák Strakonické dudy hučí, že mně holka šátek půjčí. …
• O Švandovi jiná - Já jsem ze Strakonic dudáček Švandovic s kapsou prázdnou Na zádech…
• Strašidelné světlo - Patřívaly Strakonice rytířům maltézským a lid si tu vrchnost chválil.…
• Strašidlo medové kaše - Byl na strakonickém hradě dávný zvyk, že se v předvečer svátku…

• Kategorie:
  Démonologické
• Obec:
  Strakonice
• Okres:
  Strakonice
• Region:
  Strakonicko
• Kraj:
  Jihočeský