Jednou se ve Strakonicích rozstonal starý Žid. Šlo to s ním z kopce. Jeho žena se o něj starala, ale nebylo to nic platné. Jednoho večera na ni padl tísnivý pocit a ona běžela ke křesťanským sousedům a prosila, aby hlava rodiny šla s ní. Že k nim asi míří škrtílek. Soused šel a sedl si k nemocnému na pelest vedle hlavy. A opravdu, za chvíli, kde se vzali, tu se vzali, na prahu stojí dva židovští starci, podmračení a chmurní. A hned souseda posílali, ať jde domů. Židovka seděla na lavici u kamen a dávala mu tajně znamení, aby jen zůstal. Židé cosi bručeli, škaredili se, ale soused dělal jakoby nic a vesele rozprávěl. Konečně se ty dvě černé postavy ztratily a soused mohl jít domů. Žid se brzy uzdravil a svému zachránci mnoho děkoval.