V zimě roku 1687 šla Markéta Štulcová jako vždy dát vodu dobytku do chléva. Když se s vědrem nad studnou naklonila, ujely jí na ledu nohy a ona spadla dovnitř. Voda se nad ní hned zavřela, avšak nebohá žena se v myšlenkách obrátila na Pannu Marii Klatovskou. Po třikráte se odrazila ode dna a dostala se na hladinu. Jen s božskou podporou se jí nakonec podařilo vylézt z hluboké studny a tak si zachránit život. Tuto příhodu odpřisáhla osobně před děkanem klatovským i primátorem Martinem Würthem.