Drnový potok býval většinou potokem, ovšem běda, když se rozvodnil. To dělal v dolejším městě vždy hroznou paseku. U domku U Kříže jeden čas sedával na lávce vodník. Po chalupě se tam říkávalo U Horáků. Zelený škaredý mužíček míval v drápech škopek na mléko a kýval nad vodou žabíma nohama. U Horáků v ten čas sloužil čeledín Mates, který byl známý filuta. Jednou vodníka shodil bydlem z lávky a tuze se rozzlobenému mužíkovi smál. Vodník za mládencem zahrozil: ,,Jen počkej, však ty mně neujdeš!“ Když delší čas Matesa neviděl, optal se děvečky: ,,Dodlo, kde pak je Mates?“ Když se dozvěděl, že čeledín jel s povozem do Prahy, vodník nemeškal, popadl uzlíček se svými věcmi a rozběhl se po proudu. Jistě doběhl vodou až do Prahy, avšak zda-li nenechavého mládence utopil, nevíme. Víme jen, že to byl poslední klatovský vodník.

Prameny a literatura

  • Miroslav Hrdlička, Pod černou věží 1940, str. 50-51

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Démonologické
  • Obec:
    Klatovy
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Klatovsko
  • Kraj:
    Plzeňský