Bývávalo mládí plné prudké krve, o čemž se přesvědčila sestra primátora města. Její syn nedbal na dobré vychování a po hospodách vyhledával rvačky. Jednou chtěla zabránit nějaké divoké hádce a syn svou matku v zápalu boje udeřil. Zle poraněna šla žalovat svému bratru na radnici. Ten se rozčílil a kázal divocha dát do želez. Jenže v noci se mu vše rozleželo v hlavě, neboť se bál veřejné ostudy a ztráty primátorského křesla. Povolal k sobě pod rouškou tmy svého sluhu a kázal mu mladíka popravit a ukrýt jeho tělo pod podlahou vězení. Ráno hned dal na veřejnost, že vězeň utekl. Avšak taková věc nebyla milá Bohu. Příští noc náhle městský posel svolal všechny radní na radnici. Když se shromáždili kolem stolu, otevřely se samy dveře do sálu a na prahu stál sám svatý Václav a za ním popravený se svojí hlavou v rukách. Primátor strnul, to je jeho konec. Avšak zjevení mladíkovo pravilo: ,,Nežádám potrestat viníka mé smrti, já sám jsem vinen, neboť jsem neposlouchal rady rodičů a nebyl dobře vychován. Ať můj strýček založí ve městě školu, aby se mládež dobrému chování naučila.“ Poté okamžitě radní pověřili svého primátora, aby dal vystavět školu. Ten také nechal vykopat tělo nebohého a řádně ho po křesťansku pohřbít.

Prameny a literatura

  • Josef Biskup, Z šera minulosti I 1936, str. 14-15

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Klatovy
  • Okres:
    Prachatice
  • Region:
    Prachaticko
  • Kraj:
    Jihočeský