Vánoce, ten přelíbezný čas! Avšak jednoho roku nebylo v Klatovech veselo. Veliký požár zničil město a lidé trpěli nouzí a hladem. Když se přiblížil Štědrý večer, lidé se se smutkem dívali na své děti, pro které měl být onen den nejkrásnějším z celého roku. A ještě k tomu děckám kručelo v břiše, neboť jídla byl nedostatek. A tu jedna z maminek, aby své děti rozptýlila, začala jim povídat o zlatém prasátku, které uvidí zářit na svazích Hůrky jenom ten, kdo dnes nejedl. Bledá dítka každou chvíli vybíhala z trosek domů a mohla si oči vykoukat. Když se to rozkřiklo mezi městskou drobotinou, rozhodl se jeden odvážný chlapec zlaté prasátko chytit. Tajně se posilnil kouskem chleba a vydal se po poledni na Hůrku. Když se dobrodil sněhem na místo, schoval se za hustý stromek na číhanou. Po chvíli uslyšel milé chrochtání a prasátko bylo tu. Svítilo, až oči přecházely a hoch se za ním začal honit. Už už jej držel za ocásek, když vtom … zlatá záře zmizela a on držel v ruce pouhou smrkovou větvičku. Inu, zapomněl se postit. Ale zvyk vyhlížet zlaté prasátko se ujal a stal se milým zvykem našich předků. I s tím půstem.

Prameny a literatura

  • Josef Biskup, Z šera minulosti I 1936, str. 18-19

Další pověsti z této obce

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Klatovy
  • Okres:
    Klatovy
  • Region:
    Klatovsko
  • Kraj:
    Plzeňský