Jedna štítkovská sousedka šla za soumraku ze Smrčné. S příbuznou semlely všechno, pomluvily živé i neživé a teď pospíchá, aby už byla doma. Přichází k úvozu a před ní něco skáče. Myslí, že to je žába, ale on to byl ohnivý jazyk! A mrskal sebou jako živý. Sousedka se zarazila a hned se zarděla. Teprve pak strašidelná výčitka zmizela.