Nějaký Krejperna, už je taky nebožtík, si pronajal ovocný sad. Ten sad sousedil s vodou. Když jablka dozrála, počala se mu přes noc ztrácet. Tak se rozhodl, že bude hlídat, i boudu ze slámy si k tomu postavil. Bylo tenkrát tak něco k půlnoci, když z vody vyšel zelený muž a šel přímo k boudě. Třikrát se pohybem hlavy zeptal Krejperny, zda může trhat a třikrát mu bylo záporně odpovězeno. Vodník se pak uklonil a zmizel ve vodě. Pak už se jablka neztrácela, protože se tento nezvykle zdvořilý hastrman odtud vystěhoval.