V píseckých lesích je místo, kterému se říká „U pěti bratří“. Žilo jednou v Písku pět českých bratrů. Když po bitvě na Bílé hoře vyšlo nařízení o vystěhování nekatolíků, tito se uchýlili do okolních lesů a tajně se scházeli na jednom místě. A protože nechtěli přijít o své knihy, zakopali je do země a zasadili k nim pět stromů. To aby, až pomine zloba času, mohli zase vyznávat svou víru. Po nějaké době tyto stromky srostly k sobě kmenem právě tak, jako pospolu chtěli žít čeští bratři.