Jeden mládenec z Bohumilic byl odveden na vojnu a sloužil jako mušketýr v písecké posádce. Často stával na noční stráži u řeky Otavy pod hradem. Na toto místo však chodili vojáci neradi, neboť se v pobřežním křoví a sítinách zdržoval světlík. Když se tajemné světélko objevilo, mnozí vzali do zaječích, k nemalému hněvu kaprála. Ale ani on se sám do těch míst neodvážil. Jiní zase na světlíka stříleli, ale koule mu neublížily. Nakonec celá posádka vytáhla do Itálie a na ohnivé strašidlo vojáci zapomněli. Vždyť tam nakonec prošli jiným ohněm – smrtelným ohněm bitevním.