V píseckých lesích kdysi žila jedna čarodějnice a velice lidem škodila. Na kraji těch hvozdů přebývalo v malé chaloupce pět bratrů. I rozhodli se, že ji vyženou. Když se blížili k její chatrči, zjevila se ta baba před nimi a vysmívala se jim: „Na mne jste krátcí, holenkové.“ Zamumlala kletbu a rázem tu místo mladíků stálo pět srostlých smrků. Uběhl čas a šlo tudy pět krásných dívek. Pod smrky si na chvíli zdřímly a tu se jim zdál zvláštní sen. Zjevila se jim pětice mládenců, kteří prosili o své vysvobození. Stačí jen celý rok nepromluvit ani slůvka. Dívky to dokázaly a z pěti bratří spadla kletba. Vystoupili ze svých kmenů, které však na tom místě zůstaly na památku. Vždy když jeden z bratrů zemřel, kmen uschl. A protože se nakonec všichni odebrali k Pánu, místo zůstalo holé. Jen jeho jméno U pěti bratří se zachovalo dodnes.