V usedlosti zvané Žardonka kdysi pracoval u majitele Jana Rudolfa du Chardon v zahradě šikovný mládenec. V okolí mu říkali pan Johan. Ten se nešťastně zamiloval do dcery barvíře Albrechta. Ale osud této lásce nepřál a dívku provdali za jiného. Zoufalý mladík se oběsil na jedné jabloni a pod ní ho jako sebevraha zakopali. V neposvěcené zemi bylo nedobře, a tak se duch zahradníka Johana pravidelně objevoval u studny na dvoře. Snad čekal, že u ní potká svou milovanou jak jde pro vodu.