V časech, kdy hrdelní právo vládlo nad Pískem, stávalo v místech, kde se říká Na spravedlnosti, zařízení popravčí. I byla jednou odsouzena žena jménem Anna Mýdlová. Kaplan, který ji připravoval na poslední cestu, ji poprosil, aby mu přišla povědět, jak je na onom světě, a ona mu to slíbila. Když nebohé usekl kat hlavu, ta hlava ještě chvíli sama zpívala nábožnou píseň. Po popravě, třetího dne, když odbila dvanáctá hodina půlnoční, objevila se v kaplanově pokojíku bílá postava. Vyděšený kaplan uslyšel toto poselství: „Jsem tu podle slibu svého a věz, že na onom světě je lépe než zde, také soudci světští se nemohou rovnat soudu božímu, však se sám přesvědčíš.“ Po těch slovech zmizela a třetí noc sám kaplan zemřel.