V Písku, kde se říká Na Drlíčově, žila jedna vdova. Měla pět kluků jako buků, sotva je zvládala. Jednou s nimi vyšla do lesa na dříví. Ale hoši byli jako divocí a ona utrápeně zahudrovala: „Kdybyste aspoň na chvíli zdřevěněli!“ A hle, z chlapců se stal strom s pěti kmeny. Matka marně brala svá slova zpět, a tak od těch časů se tomu místu říká U pěti bratří.