Druhá židovská od Kafků

Terah, otec Abrahámův, byl, jak říká tradice, nejen modloslužebníkem, nýbrž také modly tvořil a nabízel k prodeji. Jednoho dne musel odejít z domu a přikázal svému synu, aby modly opatroval. Abrahám přijal rozkaz s ošklivostí. Tu přišel jeden stařec a vybral sobě jednu modlu a vyptával se na její cenu. „Staroušku,“ tázal se Abrahám, „mohl bys mi říci, kolik ti je let?“ „Jsem stár šedesát let.“ „Šedesát roků!“ volal Abrahám, „a chceš se klanět věci, kterou zhotovily ruce otroků mého otce během jediného dne!“ Stařec se zamyslel a odešel s prázdnou. Po něm přišla stará matka a nesla v rukách ošatku s moukou. „Zde přináším oběť bohům, aby mi byli nakloněni.“ Tu se Abrahám rozhněval: „Brzy uvidíš, pošetilá ženo, jak na to padnou a vše snědí,“ chytil kladivo a roztloukl všechny ty modly na kusy, vyjma té největší a té do ruky vložil nástroj zkázy. Terah se vrátil domů a ulekl se té spouště. Potom s hněvem zvolal: „Co to je, Abraháme. Který bezbožník se opovážil vztáhnout ruku na veliké bohy?“ Tu Abrahám odpověděl: „Za tvé nepřítomnosti přinesla jedna žena modlám oběť a postavila ji před nimi. Mladší bohové už dávno neměli žádný pokrm, a tak se hned hladově vrhli na jídlo, ani nepočkali, až jim to starý bůh dovolí. Ten se tedy rozvzteklil nad jejich drzostí. Uchopil kladivo a rozbil je ve spravedlivém hněvu na kusy. „Jaká to neslýchaná lež!“ zahřímal Terah. „Kámen měl jísti, pohybovati se a jiné kameny rozbíti?“ „Kámen?“ tázal se pokojně Abrahám, „cožpak tvůj bůh se neumí pohnout, aby se bránil a hájil své živobytí? A ty, člověk plný životní síly a volnosti, klaníš se kamenu bez vůle, který jsi sám udělal.“

Prameny a literatura

  • Josef Swoboda, Půwabné povídky, rukopis 1852 SOkA Písek

Další pověsti z této obce

Informace k pověsti

  • Kategorie:
    Historická a místní
  • Obec:
    Písek
  • Okres:
    Písek
  • Region:
    Písecko
  • Kraj:
    Jihočeský